Cirkus na konci světa – kapitola 3: Vaše křídla, prosím

Konachan.com - 177868 sampleUž to bylo příliš dlouho, co jsem naposledy publikoval něco jiného, než prvoplánové nadávání na nějaký technoblábol. A celou tu dobu mi třetí kapitola ležela v počítači, tak proč bych se o ni nepodělil? Včera jsem ji trochu poladil a dnes ji teda vysílám do světa. Musím říct, že mi už Petr s Aničkou docela chyběli. Být váma bych se nemohl dočkat, co je a celou posádku ještě potká. Já to vím. Tentokrát mám celý příběh pro změnu promyšlený dopředu. Ale nepovím. Počkejte si a uvidíte. Více »

Cirkus na konci světa – kapitola 2: To je sprosté, milý Watsone!

Konachan.com - 153041 breasts brown_eyes brown_hair cleavage hat hoppege idolmaster_cinderella_girls katagiri_sanae open_shirt police shackles swimsuit tie twintails winkPokusím se tentokrát příliš nevykecávat. V pátek mám zkoušku z NaMI, na kterou se musím našprtat tunu textu a vzhledem k tomu, že celý zítřek zabiju tvorbou internetové stránky, nemám zas tolik času, který bych mohl ztrácet.
Co je nového? Nic moc. Všechno při starém. Jenom spím daleko míň, víc se stresuju a ve volných chvílích běhám po doktorech, protože mám jisté podivné zdravotní problémy. Nerad bych to ale rozpitvával, než budu mít výsledky všech testů.
Hehe, rozpitvával…
Více »

Cirkus na konci světa – kapitola 1: Patami k výbuchu

Konachan.com - 179692 animal_ears bandage blush fire foxgirl gloves japanese_clothes mask noconol original red_eyes tailTouha po dokonalosti je hrozná svině. Jakmile ji člověk chytne, přestane být schopný plnit jakékoliv termíny, milestony apod. a jeho výsledná práce potom vypadá tak, že nakonec po hrozně dlouhé době vyplivne malý dokonalý kousek, se kterým se mrdal půlku života jenom aby zjistil, že už je beznadějně out. Neříkám, že by člověk měl být notorický lajdák a odfláknout všechno, s čím kdy začne, ale ani opačný extrém není to pravé ořechové. Prostě je potřeba najít rovnováhu a to co nejdřív. Tohle je potřeba léčit už v zárodku. Pamatujte na má slova. Více »

Cirkus na konci světa – Prolog

1416423-1920x1080-wallpaper-2710457Rozhodl jsem se, že končím se sliby. Minimálně tady na blogu. Nedokážu je totiž dostatečně uspokojivě plnit. Slíbit, že se s tebou sejdu o půl sedmé na čáře u hodin, přinesu ti růži a pak tě vezmu na večeři, děvče nádherné, je jedna věc, ale pokoušet se slibovat příběhy přesně na čas je něco naprosto jiného. Stejně tak můžu slíbit, že k mé první knize dostane každý růžového jednorožce, co sere duhu. Šanci na splnění mám asi stejnou. Takže zapomeňte na všechno, co jsem tady od silvestra nakecal a radši se soustřeďte na přítomnost.
Co nového? Nic moc. Snad jste opravdu nečekali, že se v mém osobním životě něco vůbec může změnit? Stále jsem sólo a stále jsem nešťastně zakoukaný do femme fatale, která má ráda jiného muže.
Zní to hrozně dramaticky, ale faktem je, že poslední dobou už je mi to docela šumák. Podobně jako úplně všechno. Říkám si, že možná zase padám do jedné z těch mých krizí motivace/osobnosti/nevímčeho, ale o to víc je mi to jedno. Ono si to nějak sedne.
Na druhou stranu se ale každým dnem zlepšuju ve vaření. Teď o víkendu nám Iswida uvařila výborné kuře vindaloo a mám v plánu si říct o recept. Pak sem možná napíšu, jak to dopadlo.

Více »

Sám sobě supem – making of…

!!!VAROVÁNÍ!!! Následující text obsahuje spoilery!

Takže, to je konec. Hezký cliffhanger, co? Nechci nic slibovat, ale možná na něj navážu. Tato planetární soustava má příliš velký potenciál, než abych ji mohl jednoznačně odsoudit a nadobro zavřít do šuplíku.
Něco trochu k rozboru. Sám sobě supem bylo především pokusné zvíře. Takové moje malé osobní dopravní hřiště, kde jsem mohl řádit na bicyklu beze strachu, že mě za jízdu na červenou někdo pokutuje. Poprvé po dlouhé době jsem napsal něco takhle velkého v ich-formě, poprvé jsem se pokusil zúžit počet hlavních postav a rozvětvenost příběhu tak, aby pokud možno nepůsobil příliš stručně a poprvé jsem se pokusil o nenásilný popis násilí, který se mi tak zalíbil, že ho asi budu používat častěji. Takže jeden bod po druhém: Více »

Sám sobě supem – kapitola 11A – Finále

Omlouvám se za tu náhlou změnu vzhledu. Dříve používaná šablona „Bonpress“ mi ale z ničeho nic začala zobrazovat přidružené informace přes text a to se mi z estetického hlediska příliš nelíbilo. Tady tahle šablona má sice pár chyb, ale řekl bych, že jako placeholder do doby, než opraví Bonpress je dostatečná. Docela se mi líbí.
Vybíral jsem ji asi hodinu. WordPress sice obsahuje mnoho krásných šablon, ale většina z nich je placená.
No, každopádně bych řekl, že je čas na malou rakapitulaci. Novelu „Sám sobě supem“ jsem začal psát přibližně v době, kdy se tátův stav začal rapidně zhoršovat. Moje podvědomí se pravděpodobně rozhodlo, že nutně potřebuju nějakou pořádnou formu úniku od reality. Ukončilo tedy moje dlouhé inspirační vakuum a vykradlo první trochu dobrý nápad, o který jsem zavadil. Těžko mu to ale můžu zazlívat a v konečném důsledku jsem mu za to i vděčný. Příběh Lukeho a jeho party šroťáků se mnou tedy byl do dnešního dne už skoro rok, během kterého jsem si mnohokrát říkal, že to prostě nemám šanci dokončit.
Málem to tak i dopadlo.

Nicméně rok se s rokem sešel a já píšu úvodník k poslednímu dílu. Nechápu, jak je to možné, ale je to tak. Zas tolik dokončených příběhů podobné rozlohy za sebou nemám a většinou stojí naprosto za prd. Na druhou stranu na tuto sérii jsem zatím slyšel (a nemohl věřit vlastním uším) jenom chválu! Nevím, jak se to mohlo stát, ale rozhodně mě pokaždé zahřálo u srdce, když přišel některý z mých kamarádů (dobře, zas tolik jich nebylo. ale stejně…), řekl, že se mu tato série líbí a ptal se, kdy bude další díl. Byl to opravdu příjemný pocit a snad se mi povede vás i v budoucnu svou tvorbou zaujmout.
Chtěli byste muziku? zkuste tohle: Více »

Sám sobě supem – kapitola 10A

Původně jsem myslel, že to tu přistane daleko dřív. Opravdu jsem měl v plánu sednout ke stolu a začít psát ihned potom, co jsem dodělal poslední zkoušku.
Prošel jsem ze všech předmětů. Z jednoho sice až na třetí pokus, ale koho to zajímá? To jen tak na okraj.
Jenomže pak se stala taková věc. Ano, je v tom hra. Začal jsem hrát Star Trek Online. Už tři dny mě to drží a v nejbližší době neplánuje pustit. Královsky se u toho bavím. Pozemní část sice není vůbec nic nového, fungujou tam úplně stejná prvidla, jako v SW: TOR, nebo třeba ve WoWu, ale STO má jedno eso v rukávu a to se jmenuje souboje ve vesmíru. Každý má svoji loď, se kterou létá warpem ze soustavy do soustavy, střílí fejzrama a fotonovýma torpédama a když je třeba, tak se může se všemi svými důstojníky paprsknout na povrch planety, stanice, nebo lodi a řešit problémy lidstva tam.
Teda ne jenom lidstva. Samozřejmě můžete hrát za Federaci, propracovat se žebříčkem hodností až ke kapitánovi a nafasovat svůj vlastní Voyager, Defiant, nebo dokonce Enterprise. Taky se ale můžete stát nohroženým klingonským válečníkem, zvolat „qa’plagh“ a vrhnout se na ty nic netušící federační buzíky. Nebo taky můžete být Romulanským velitelem, který si z paluby svého warbirdu podrobí celou galaxii. Volba je na vás. Šlape to na PC, experimentálně také na Macu a co je hlavní, jeto ZADARMO! Tak dočtěte tohle a běžte to vyzkoušet.
1343272-1100x1099-saber
Jinak blížíme se ke konci. Věřte tomu, nebo ne, ale tohle je předposlední kapitola. Ta finálová potřebuje ještě doladit, ale mohla by se tu objevit tak do hodiny. takže se nebudu ani loučit. A tady máte:

Více »