TECH BLOG: Plachetník na Pyvě – (Půl)den se Sailfish OS

Už dlouho jsem žádný počítač nerozbil. Trochu mi to chybělo.

Dnes mám v plánu 3 témata: Popis mých experimentů se Sailfish OS, dojmy z návštěvy setkání brněnských vývojářů v Pythonu a nakonec pokračování mé etické úvahy na téma Nintendo.

To nejsou ti droidi, které hledáte

Asi před týdnem jsem zjistil, že můj mobil, Xiaomi Redmi 2, je jedním z relativně malého počtu androidích smartphonů, na které byl úspěšně portován Sailfish OS. Opravdové mobilní linuxové distro od firmy Jolla, složené z lidí, kteří odešli z Nokie poté, co její vedení zařízlo vývoj platformy MeeGo. V úvodním příspěvku onoho vlákna na XDA píšou, že je to stabilní port bez vážnějších problémů, tak proč to nezkusit? Asi už tušíte, že to až tak růžové nebylo, ale k tomu se dostanu.

Mé první dojmy byly veskrze kladné. Celý systém je ovládán téměř výhradně gesty, což je neobvyklé, ale nakonec proč ne. Taky opustili koncept tapet a vlastně i plochy v běžném slova smyslu. Místo toho máte nabídku „Ambiences,“ kde si můžete vybrat jednu z přednastavených šablon, nebo si vytvořit vlastní. Ta pak nemění jenom obrázek na pozadí, nebo odstín rozhraní, ale také si k ní můžete přiřadit nastavení podsvícení, hlasitost vyzvánění atd. Vznikl tím systém jasně vizuálně odlišených režimů, mezi kterými můžete v průběhu dne přepínat pomocí pull-down menu a přizpůsobovat nastavení aktuální situaci. Pořád to můžete ovládat ručně, ale tohle je rychlé řešení, které je hned po ruce.

Přetažením do strany opustíte docela běžný lockscreen a mobil odemknete. Dostanete se tím na obrazovku s multitaskingem, kde jsou zobrazeny otevřené programy. To slovo je na místě, protože se narozdíl od Androidu jedná o plnohodnotné nativní aplikace, distribuované pomocí .rpm balíčků. Můžete mezi nimi přepínat, zavírat je a některé, třeba hudební přehrávač, nabízí v tomto zmenšeném zobrazení i základní ovládání.

Dalším táhnutím do strany zobrazíte obrazovku notifikací, kde najdete počasí, výstup ze sociálních sítí a taky třeba nepřečtené esemesky nebo zmeškané hovory. Odsud je taky jako pull-down menu dostupný ekvivalent androidí ovládací roletky s „ručním“ ovládáním Wi-Fi, Bluetooth, dat, hlasitosti, jasu atd. Všechno plně přizůsobitelné. Dostupné je to ale jenom odsud. Pro rychlé, rutinní změny máte Ambience. Nabídka aplikací se poté dá otevřít v podstatě odkudkoliv tažením od spodního okraje displeje. A protože je to plnohodnotný Linux, najdete tam i terminál. Stačí si v nastavení určit root heslo a můžete vesele začít instalovat balíčky, editovat ve Vimu, nebo pingat localhost.

Aplikace se získávají třemi způsoby. První, oficiálně přes Jolla Store, mi úplně nefungoval. Možná jsem ale něco dělal špatně. Další možností je instalace balíčků z jiných zdrojů a na to je nejlepší aplikace Warehouse. Získáte s ní přístup k obrovské sbírce nativních aplikací na Openrepos a příjemné grafické rozhraní pro jejich instalaci. A hlavně funguje, což se o všech linuxových grafických správcích balíčků říct nedá. Najdete tam cokoliv od Skypu, přes nginx (HTTP server na mobilu! hurá!), až po neoficiální build Firefoxu, nebo emulátor Game Boye. Co víc si přát?

A třetí možnost je vrstva kompatibility pro androidí aplikace, jménem Alien Dalvik. Ta ale nebyla přiložena, protože smlouva, kterou má Jolla s jejím vývojářem, se vstahuje pouze na licencované telefony. Komunita se musí obejít bez ní. Teda teoreticky. Existuje open source náhrada, jménem SFDROID a samotný Alien Dalvik před časem unikl na internet, takže se pracuje na portu. Ten už ale úplně legální není.

A taky zatím nefunguje. To ale není hlavní důvod proč jsem se Sailfishe tak rychle zbavil. Původně jsem ho totiž chtěl testovat aspoň týden. Původní systém jsem měl zazálohovaný pomocí TWRP Recovery, takže jsem si mohl hrát bez rizika.

Teda aspoň jsem si to myslel. Ale to předbíhám.

Napřed všechno vypadalo dobře. Systém byl stabilní a plynulý. Aplikace se mi taky nějaké nakonec povedlo sehnat a ani lokalizace není problém. Oficiální čeština sice neexistuje, ale na Openrepos je komunitní překlad. A třeba lepší appku na foťák jsem ještě neviděl.

Pak jsem si ale všiml, že se mi mobil nějak rychle vybíjí. Rychlost jsem odhadl na procento za půl hodiny ve standby, což dává pohotovostní dobu cca 50 hodin, bez internetu nebo běžících aplikací. A to je hodně málo.

Takže jsem ho zklamaně vypl s tím že nabootuju TWRP a vyvolám zálohu původního MIUI. Sailfish se se mnou rozloučil smutným „Goodbye“ a konec.

Jenomže TWRP tam nebylo. Místo toho se mobil dostal do bootovací smyčky. Tu se mi nakonec povedlo přerušit a vrátit se do Sailfishe, ale domeček z karet se teprve začal hroutit. Po chvíli jsem zjistil, že je zaplý Bluetooth a nejde vypnout. Vrátil jsem se na XDA a údajně se jinému uživateli stalo po restartu to samé, plus mu přestaly chodit SMS. To jsem netestoval, ale věřím mu. Takže jsem ho zase vypnul a zkusil nabootovat do Fastboot módu. To naštěstí šlo, takže jsem do něj z počítače flashnul Fastboot ROMku, skrze ni jsem si nahrál zpátky TWRP, v tom jsem obnovil předchozí systém, jehož šestigigová záloha mi pořád seděla na paměťovce a svět byl zachráněn.

Ponaučením z tohoto experimentu je, že asi není úplně dobrý nápad instalovat exotické operační systémy na mobily, které nejsou napsané v oficiálním seznamu kompatibilních strojů, jakkoli se uploader dušuje, že je to stabilní build. Sailfish obecně se mi ale líbí moc. Rozhodně v něm vidím potenciál. Je jiný, ale ne špatný. Ovládá se pohodlně a na lépe podporovaném telefonu by mohl být plnohodnotnou náhradou Androida. Tím spíš kdybysme dostali k dispozici podporu pro droidí aplikace. Říká se, že tvůrci Alien Dalviku ho možná uvolní k nákupu do Jolla Storu a klidně bych za to pár korun obětoval. Navíc je to opravdový Linux, takže uživatel dostává do rukou velmi mocný nástroj, srovnatelný s běžným počítačem. Až budu shánět nový mobil, tak se určitě poohlédnu po nějakém, co ten systém podporuje líp. Nebo si možná koupím rovnou nějaký z oficiální distribuce, jestli bude k dispozici.

Jestli jste ale uživatelé Xiaomi Redmi 2 HM2014811 a zvažujete instalaci Sailfish OS, tak si, minimálně zatím, můžete podle mě ušetřit námahu. Tím spíš jestli ho chcete používat jako hlavní mobil. Vývojářům aplikací by to na testování možná stačilo, ale jenom za předpokladu, že se ti gremlini nezačnou s časem množit. Navíc to mizející TWRP je docela záhada.

Pyvo, aneb Python pro pokročylé

Jak už jsem zmínil nahoře, vfvg mě předevčírem vzal na pravidelnou slezinu vývojářů v Pythonu, která se odehrála v ArtBaru Druhý Pád na rohu Štefánikovy a Kotlářské. Velice zajímavý prostor. Správně industriální. A samotní vývojáři vypadali taky docela sympaticky. Bylo jich tam sice pět a půl, ale vlastně tím líp, protože díky tomu celé akci vládla velice přátelská atmosféra.

První přednáška se zaměřovala na úskalí výuky psaní v Pythonu. Ne že bych něco takového chtěl dělat, ale téma to bylo zajímavé. Sice z nějakého důvodu přednášející nutil své studenty na střední škole používat Arch Linux (bůh jim pomáhej…), ale jinak fajn.

Ale pak to, minimálně pro mě, začalo jít z kopce. Přistoupil další řečník, který, bez urážky, nejde popsat jinak, než jako hardcore nerd, který kdyby žil v 80. letech v Americe, tak už má založenou svoji počítačovou společnost. Otevřel si nějaký víceoknový terminál, vizualizátor, který sám napsal a začal nám vykládat o Gitu. Přednáška to byla jistě podnětná a zajímavá, protože působil dojmem, že tématu rozumí a umí ho podat, ale bohužel mám jenom velmi hrubé povědomí o tom co to Git je, takže jsem si toho z pochopitelných důvodů mnoho neodnesl. Vina je ale samozřejmě jenom na mé straně.

Pak se ale vrátil ten první, přes vzdálenou plochu se připojil ke svému desktopu doma a začal nám ukazovat plugin pro skriptování v Pythonu pro Unreal Engine 4. Hned na začátku udělal chybu, protože prohlásil, že UE4 je open source. Není. Je „Free to Use“ s háčkem a zdrojový kód je uzavřený. Je to ale fajn engine. Což o to. Taky bych ho používal, kdyby ho můj počítač utáhl.

Ten plugin sám ale každopádně nebyl nic světoborného. Jasně, přidává podporu pro psaní skriptů v Pythonu a to je jistě fajn pro někoho, kdo tento jazyk ovládá (což tam byli nejspíš kromě mě všichni). Z pohledu herního vývojáře ale nic nového nepřináší. Jako největší fíčuru nám tam prezentoval možnost editovat skripty s tím, že je stačí jenom uložit a hned se promítnou do rozpracovaného projektu. Spíš než převratná inovace to ale podle mě je základní vlastnost. A jasně, jestli je ten plugin ve vývoji, tak spolehlivá podpora editování on-the-fly je významný pokrok, ale není to nic, kvůli čemu bych skákal radostí. Unity tohle umí už dávno. Navíc to není jediná možnost psaní skriptů. Unreal má taky podporu C# a C++. Největší killer feature UE4 je ale Blueprint, vizuální editor, který psaní skriptů víceméně nahrazuje.

Taky říkal, že to má „zkompilované,“ ale v Total Commanderu evidentně neotvíral .exe, ale soubor projektu, který se spouští prostřednictvím enginu. Unity to myslím takhle vyexportovat neumí, ale v podstatě je to užitečné jenom když chcete někomu ukázat rozpracovanou hru a nechce se vám kvůli tomu zapínat engine. Stejně ho ale musíte mít nainstalovaný. Aspoň tak mi to přišlo. Můžu se mýlit.

Potom každopádně následovalo pár menších příspěvků, seznámil jsem se s jedním vfvgovým (tohle jméno se fakt blbě skloňuje) známým a šli jsme domů, protože jsme oba byli unavení.

A já pak do čtyř do rána seděl u počítače a opravoval si mobil. Ale to jsem už popsal výše.

Další úvaha na téma Nintendo

A na závěr jeden etický rozpor. Konečně už mám zase peníze a řeším za co je utratím (heh…). Už dlouho si chci pořídit Nintendo Switch, protože je to inovativní konzole, na kterou jsou zajímavé hry (Zelda!). Rád bych (Zelda!) pro ten systém v budoucnosti (Zelda!!!) vyvíjel hry a chci se (ZELDA!!!) seznámit s hardwarem, protože v něm vidím (ZELDÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! 😀 😀 😀 ) potenciál.

A ano, taky na něm chci hrát novou Zeldu.

Problém je ale v tom, že Nintendo je docela zlá korporace a její vedoucí představitelé jsou, s prominutím, zmetci na kolečkách. K YouTuberům se chovají, jako ke kusu hadru, jejich odporně záporný vztah k emulátorům a komunitním projektům obecně je světoznámý a teď nově zablokovali webové funkce řady převážně amerických 3DS, jenom protože podezřívali uživatele, že používají upravené firmwary. Přitom to ani není nelegální. Prostě jsou to zpátečnický šmejdi, kteří se ke všem chovají hnusně. Na druhou stranu ale vyrábějí úžasné, zajímavé herní konzole a nádherné 1st party hry (Zelda!). Jejich vztah k hráčům a tvůrcům obsahu je ale tak špatný, že se začínají zjevovat veřejné hlasy, včetně Jima Sterlinga, podle kterých je pirácení Nintendo her morálně ospravedlnitelné. Ignorují Fair Use a kradení od zločinců je, podle něj, v pohodě.

Nebo tak něco. Radši se na to video podívejte sami.

A já nevím jestli je chci podporovat. Jasně, jejich produkty jsou cool (Zelda!), ale vedení společnosti je prohnilé a její praktiky archaické a špatné. A navíc existuje emulátor už i pro Wii U, takže bych si mohl novou Zeldu zahrát tam. Znamenalo by to vykašlat se na Switch a pořídit si místo toho lepší počítač, ale ten by se mi možná stejně hodil. Já… prostě nevím. Jestli jste dočetli až sem a máte na to nějaký názor, tak mi ho prosím napište do komentářů.

Tak jo. Muzika. Myslím, že je jenom jedna věc, co sem teď sedne:


Možná ještě tohle:

Příště se asi budu věnovat návštěvě největší vietnamské tržnice v Brně, kterou jsem stihl v ten samý den, co Sailfish a Pyvo. Nakoupil jsem nějaké přísady na vaření, takže možná bude i něco na způsob receptu.

Každopádně zatím teda asi čau!

Image Sources:
[Konachan]
[XDA]
[Me]
[CNET]
[CNET]
[Konachan]

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s