ANIMU BLOG: Anime sezóna Jaro 2017

Tato sobota pro změnu nebude líná. Náhodou mám, co říct, takže toho chci využít. Jídlo, které jsem avizoval minule, nakonec nebude. Trvalo mi to moc dlouho a už jsem zapomněl co jsem do toho vlastně dal. Místo toho vám nabídnu moje dojmy z aktuální anime sezóny.

Press „E“ to Pay Respects

Napřed bych ale chtěl vzdát hold jednomu důležitému členu komunity, který nás tento měsíc opustil. Ne, nejde o smrt. Říkám to radši rovnou. Srandu si ale taky nedělám.

Počínaje přibližně půlkou dubna přestala existovat webová stránka/blog Neregate. Její admin, známý pod přezdívkou Uncle Zana, se v anglicky mluvící anime komunitě proslavil tím, že dlouhá léta před každou sezónou vytvářel přehledné a esteticky velmi pěkně vyvedené tabulky, zobrazující několik desítek nejočekávanějších anime seriálů, filmů a OVA/ONA počinů. Kromě toho denně sdílel „Anime Picture of the Day“ a sem tam taky profil nějakého umělce. V poslední době měl ale kvůli zaměstnání (z článků jsem pochopil, že asi dělá ajťáka, správce sítě, nebo tak něco, ale tady mě neberte za slovo) stále méně a méně času a byl donucen zavřít krám. Nikdy jsem s ním přímo nekomunikoval, takže nevím, co je to za člověka, ale svými tabulkami umožňoval komunitě zorientovat se v tom moři chaosu, kterým je anime produkce a za to mu patří velký dík. Thank you for everything, buddy. I salute you!

A teď už do práce.

Jarní sezóna je, jako vlastně každá, přecpaná tunami balastu. Sotva sice začala, takže si dovoluji podotknout, že MOJE DOJMY JSOU ZALOŽENÉ NA PRVNÍCH MAXIMÁLNĚ DVOU EPIZODÁCH, ale myslím, že už vím dost na to, abych si udělal názor. Prošel jsem si všechno, co se ke mně dostalo (Neregate už neexistuje, ale alternativní tabulku, nabízející podobně přehledně uspořádané nové série, najdete třeba tady) a zůstaly mi čtyři anime, o kterých mi stojí za to se zmínit. Podotýkám, že tento výběr se zakládá NA MÉM OSOBNÍM VKUSU a ničem jiném. Vy to můžete vidět jinak. Už ale dost keců a jdem na ně:

Sakura Quest:

Vesnická holka je štěstím bez sebe, že se konečně dostala ze zapadákova do velkoměsta a studuje výšku. Po promoci ale nemůže sehnat práci, protože je to přiblblá slépka, co touží po tom stát se královnou. Takže nakonec z čiré nouze vezme fušku u modelingové agentury, pro kterou kdysi chvíli dělala a odjede do jedné takové díry, kde lišky dávají dobrou noc s tím, že se tam má stát ústřední postavou nějaké turistické kampaně. Předpokládala, že půjde o práci tak na den, týden maximálně, ale zjištění, že se podle smlouvy bude muset zdržet o něco déle je jenom jedno z mnoha překvapení.

Jedná se o slice-of-Life anime, které jakoby z oka vypadlo Shirobako. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že to dělá nachlup stejný tým, protože jejich rukopis je cítit všude, od příběhu a charakterů, až po vzhled a konzistenci animace. A to je dobře. Shirobako patří k mým nejoblíbenějším sériím, takže základ je to dobrý. Zatím se mi každopádně líbí, že to působí příjemně uvěřitelně. Příběh je téměř prostý infantilních fórků, setting je realistický a postavy se chovají, jako lidi. Obzvlášť jedna dívčina, která dělá v místní turistické kanceláři takovou sekretářku/holku pro všechno. Je plná takové té venkovské nezkaženosti/naivity, která se z lidí po kontaktu s městským životem rychle vytrácí a vlastně je hrozně hezká. Má ráda svoji vesnici, chce, aby se jí dařilo a láme jí to srdce, když na ni někdo nadává. Tím spíš, že hlavní hrdinka je jedna z mála dívek přibližně jejího věku, které se v jejím okolí vyskytují a moc si přála se s ní skamarádit. Na jednostranné archetypální postavy z běžných anime je tohle velmi komplikovaný koncept a můžu s radostí prohlásit, že se ho tvůrcům povedlo krásně vystihnout. Působí tak reálně, že bych si klidně dokázal představit, že ji potkám někde ve Zlechově nebo v Hroznové Lhotě. Navíc druhá epizoda představila několik dalších velice zajímavých postav, tak uvidím, co bude dál. Zatím ale jakože dobrý.

WorldEnd: What do you do at the end of the world? Are you busy? Will you save us?

Tento seriál mě zaujal, protože má potenciál být něčím víc, než jak se na první pohled jeví. Mějme fantasy svět s antropomorfními zvířaty, létajícími ostrovy a vzducholoděmi. Přidejme trochu rasismu, namířeného tentokrát proti běžným „bezsrstnatým“ lidem, kteří se vyskytují tak zřídka, že se stali v lepším případě kuriozitou, v tom horším nenáviděnou menšinou. Hrdinou je jeden takový srstí neobdařený budižkničemu, kterému kámoš goblin čistě ze solidarity dohodí práci u armády. Nemusí s nikým bojovat. Jenom si navlékne mundúr a bude hlídat sklad zbraní. Speciálně si vyžádali člověka. Po prvotním váhání to vezme, přesune se na dané místo a zjistí, že na tom skladu je něco divného. Jednak vypadá jako hotel, zotavovna nebo internát, ale hlavně je obývaný tlupou děcek. A tím nemyslím „nadržených lolitek,“ ale vážně děcek. Něco mu na tom začne smrdět a to je jenom začátek.

Příběh, alespoň co můžu posoudit podle prvních dvou dílů, dosahuje až románových kvalit. Ve vzduchu visí spousta proměnných, na obzoru se rýsuje hrozba, postavy okolo sebe mají hromadu prostoru na rozvoj a místo pevně daných archetypálních forem jenom hromadu otazníků. Autoři nám ukazují svět po fantasy apokalypse, kde i přes snahy hrdinů zlo vyhrálo a život stále existuje jenom protože bylo vyvinuto obrovské úsilí se nové situaci přizpůsobit. Ale co se vlastně před těmi staletími stalo? Kdo jsou ty děti a proč vyžadují vojenský dozor? A kdo je vlastně náš hlavní hrdina? Proč se zdá být čím dál více zřejmé, že toho má za sebou daleko víc, než co dává najevo? Anime to není zdaleka dokonalé, zvolený grafický styl postav se mi moc nelíbí a občas jsou z některých charakterů cítit schématické „úlitby režimu,“ ale z toho příběhu cítím potenciál. Uvidíme, co bude dál.

Re:Creators:

Výběr odborné poroty. Připustím hned na začátek, že tohle anime jsem zavrhl v půlce druhého dílu. Pak jsem si ale přečetl tento článek na Kotaku, který můj názor trochu změnil a donutil mě dát mu druhou šanci.

Tohle anime je vlastně metakomentář na moderní kreativní průmysl. Akce, krev a zvraty prodávají. To je jasné. Stačí se zeptat G. R. R. Martina. Ale co kdybyste byli postavou z takového příběhu? Jak byste se cítili, kdyby vás lidi na každém kroku zrazovali a přátelé vám umírali jeden za druhým? A zajímá vůbec někoho jak se cítíte? A teď si představte, že byste byli vytržení ze své reality a přemístěni do našeho světa, do světa bohů, světa tvůrců jiných světů, které jsou pro nás sice fiktivní, ale pro postavy, které v něm žijí, jsou vším, co mají. Nechtěli byste se v takovém případě setkat se svým tvůrcem a zeptat se ho/jí, proč vás nechal tak příšerně trpět?

Připouštím, že ten námět zní dobře. A zpracování vlastně taky není až tak zlé. Bohužel to ale v druhém díle začalo trochu sklouzávat k hloupým vtípkům a na to jsem už po všech těch letech v branži docela alergický. Navíc to trochu smrdí syndromem cizince v cizí zemi a takové příběhy musí vyvinout opravdu velké úsilí, abych od nich neodešel. Ještě tomu anime ale dám šanci, protože by to mohl být docela významný počin.

Grimoire of Zero:

A poslední je divoká karta. Anime, na které se nejspíš dívat nebudu, ale má své kvality.

Fantasy království, ve kterém se pořádají hony na čarodějnice, protože magie je zakázaná. Taky tam kvete rasismus, namířený primárně proti rase antropomorfních inteligentních příšer „beastfallen,“ kteří vznikli jako posluhovači uživatelů magie. Hlavní hrdina je samozřejmě jeden z nich a živí se jako žoldák. Je najat na lov čarodějnic a při jednom nepříliš podařeném honu se doslova srazí s jistou drobnou ženštinou, která se ukáže být klíčovou pro jeho život. Postupně se dozví, že je to čarodějka a po nepodařeném pokusu o zběsilý útěk souhlasí s tím, že pro ni bude pracovat, neboť ta magička se snaží zachránit svět.

Setting působí docela uvěřitelně a vlastně je celkem fajn. Velmi kreativně je tam vyřešen systém magie a samotná postava čarodějky Zero je taky hodně zajímavá. Je to sice chibi/pettanko, ale zdaleka ne typická. Jasně, když má hlad, tak se chová trochu jako gremlin, ale jinak působí až překvapivě profesionálně. Hlas má ledově chladný, mluví vždy věcně, má víru ve své schopnosti a je cílevědomá. Je z ní cítit, že je opravdu tou mocnou čarodějkou, za jakou se vydává. Navíc tam měla několik momentů, které mi připomněly staré fantasy počiny. Třeba když se žoldákem sepisovala kontrakt, pokusil se jí představit jenom proto, aby ho v půlce věty přerušila slovy, že ji jeho jméno nezajímá. Takové lehké a nejspíš nezamýšlené pomrknutí směrem k začátku prvního Gothicu. Zbytek je ale bohužel docela nudný. Zápletky epizodických příběhů působí stokrát ohraně a v podstatě všechny postavy kromě Zero jsou nudně tuctové. Abych to uzavřel, já jsem nad tím zlomil hůl, ale spoustě lidí by se to mohlo líbit. Hlavně těm, co ještě nejsou tak otrávení z těch donekonečnaseopakujících vtípků a archetypů.

Ještě jednou připomínám, že pro širší přehled nově vydaných anime můžete zavítat na některou z přehledových stránek. Buď napište do Googlu „anime chart spring 2017,“ nebo, jestli se vám nechce hledat, následujte tento odkaz.

A to je všechno. Zbývá jenom muzika.


Protože proč ne. Žádný zvláštní důvod nemám.

Jestli jsem na něco zapomněl, tak se omlouvám. Je taky téměř jisté, že jsem nějaké kvalitní anime buď nedocenil, nebo jsem ho vůbec nezachytil, protože ho fansubeři z mojí sítě nepřekládají. Tak kdyžtak pište do komentářů. Zatím teda ale mizím. Ahoj!

Image Sources:
[Konachan]
[IMG]
[IMG]
[WorldEnd – Snapped from the source video by me]
[IMG]
[IMG]
[IMG]
[Grimoire of Zero – Snapped from the source video by me]
[WorldEnd – Snapped from the source video by me]

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s